Pavel Pantůček

Fotografie není a nikdy nebyla pouze obrazovou informací o stavu racionality. Dokonce je už od počátku jasné, že na ní nelze nahlížet jako na čisté výtvarno; a že se spíše nachází na mostě H.Arendtové, křehkém vláknu poetické analogie mezi realitami nežli mezi realitou a uměleckým podáním moderního obrazu. Co tedy dělat? Poddat se, obeplout ho nebo se vrátit na břeh?

Je to na každém z nás...Navrhuji cestu přímo přes něho a pokusit se díky vlastnímu srdci i rozumu přežít. Zachovat si vzdělaný rukopis, cit i tvář. Někdy je i vhodné zavřít oči a poslouchat hlas prozaický či lyrický.

A pořád veslovat dál-nepřestávat, ctít sice oběti, ale nevěřit vábení nešťastníků, kteří jsou již zcela v moci vratidel vody. I kdyby nabízeli tu nejjednodušší pravdu na zlatém podnose.

http://www.pavelpantucek.estranky.cz/

http://groups.google.cz/group/documentary-photography?hl=cs