Kdybych tvrdil, že umím anglicky, lhal bych. Kdybych tvrdil, že neumím, lhal bych také. Kdybych tvrdil, že umím česky, lhal bych. Kdybych tvrdil, že neumím, lhal bych také. Ano, můžeme trošku přivřít oči. Po 32 letech neumíš dobře česky, což já chápu a přivírám nad tím oko (to, že ti napíšu, že někde má být místo i y nebo naopak bys v téhle souvislosti měl spíše ocenit, že ti pomáhám oživit mateřský jazyk, stejně jako já rád přivítám, když mne ať už ohledně češtiny či angličtiny také takto někdo poučí ), já zase po takřka 30 letech od studia Oxford English ji také již neumím tak dobře, natož abych uměl hovorově „americky“.

Ve svém věku totiž (neměj obavy, nežiju v jeskyni) dobře vím, že v Americe se mluví americkou angličtinou – já to prostě zkracuju na američtina a hotovo. Kromě toho - od čtyř let svého věku jsem se náruživě válel v knihách (dnes už mě to přešlo) a již v dětském věku jsem dobře znal všechny země světa, počet obyvatel, jazyky, jakými se v nich mluví, jaká jsou tam náboženství, kolik mají obyvatel, hlavní města atd. atp. V tomhle jsem vskutku vynikal, na rozdíl třeba od matematiky či chemie apod., tam to bylo opravdu špatné (a je dodnes). Takže nepochybuj, že vím, že v USA se mluví americkou angličtinou, o tom jsme se učili již na základní škole a já to věděl ještě dřív, než jsem do ní začal chodit. Ano, říkám schválně american – tedy americky, tak jako říkám, že někdo mluví hanácky a ne hanáckou češtinou či hanáckou moravštinou, nic jiného v tom prostě nehledej. Já ti rozumím, snažíš se mě chytat za slovíčka…

Dále – já ti někde nadhazuju, že žiješ v USA? To tady každý druhý ví. Mně je jedno, jestli Ivan Vychroň nebo kdokoli jiný žije v USA nebo v Bangladéši nebo třeba v Ekvádoru, stejně jako mi je jedno, jestli žije v pastoušce nebo na zámku. To nechápu, kde jsi na tohle přišel, jak říkám, tvé „podivné myšlenkové pochody“ jsou mi - již léta - záhadou.

Další bod – já se vůbec nerozčiluju. Jsem klidný jako želva a když píšu tyto řádky tak mám hubu od ucha k uchu, protože tvé „podivné myšlenkové pochody“ mě vážně, ale opravdu vážně baví. :-))) Kdyby tomu tak nebylo, na tvé komentáře bych vůbec nereagoval. A pokud na ně někdy v budoucnu nebudu reagovat, bude to proto, že prostě zrovna nemám náladu na fóry – to se stane občas každému. Nemůžeme se přece pořád jen bavit. :-)))

Cituji: Zároveň si přesně zkontroluj slovo parafraze než začneš s přednáškou.

Tak tady opravdu nechápu, co mi tím chceš naznačit a kam míříš…

Cituji: Já jsem jenom psal že to bylo trošku pod pás předělávat tuto frázy. Píše se tuto frázi – to jen tak na okraj – abys věděl, nijak nementoruju, sám taky neznám pravopis stoprocentně. Nejsem všeználek, jak mi podstrkáváš. :-)

Ale to nejpodstatnější: co je zde pod pás? Jak a v čem je pod pás předělávat tuto frázi? To opravdu nechápu. Pod pás – to v češtině znamená dělat něco zákeřně, se zlým úmyslem za použití nedovolených způsobů, udělat něco nefér, porušit pravidla čestného boje, chovat se nečestně, podlým způsobem. Tak to už vážně nechápu, vůči komu jsem se titulkem tohoto snímku zachoval nečestně, komu jsem dal ránu pod pás, komu jsem chtěl uškodit za použití laciných a nekalých praktik, TO MI OPRAVDU HLAVA NEBERE. A ASI ANI NIKDY BRÁT NEBUDE…

Ale klidně mi to zkus vysvětlit, jak říkám, mne tvé myšlenkové pochody baví…

Don´t be shy and go ahead!

A měj se hezky za tou šírou vodou. :-)

první fotka tématu, čistá kompozice, sympatický minimalismus, dobře zvládnutá kompozice i co do barevnosti. Docela dobrá dokumentární fotografie, minimalismus vyzdvihuje možný děj. Jako reklamní fotografie, která má být výzvou k potápění, není ovšem nejlépe zvládnutá. Pohled zezadu na potápěče, kdy mu nevidíme do obličeje, nevíme, co si myslí, může evokovat ledacos: chce se mu tam vůbec? Neztratil jen něco ve vodě a chce to zkusit najít? Lépe by asi bylo,kdyby se na záběru vracel spokojeně z vody a jeho obličej by vyjadřoval maximální spokojenost. Nechci vnucovat, že vždy musí být vidět všem do obličeje, zde však vodní hladina může zastupovat neznámo a tak by se viditelné nadšení či objevitelské odhodlání hodilo. Navíc postoj potápěče není moc rozhodný, on si spíš nastavuje náčiní, než že by odhodlaně vstupoval do hloubky.