Vlastimil Čechura *1971 Fotit začal ve 25 letech s menšími přestávkami, nikdy mu nešlo o techniku, vždy jí bral jako nutné zlo k dosažení daného výsledku. Proto je za dnešní možnosti digitální fotografie vděčný. V poslední době se stále více soustřeďuje na "sociální fotografii", členem ROKYCANSKÉHO FOTOKLUBU je přibližně 15 let. http://vlastazcech.czweb.org/

Dávid Gibala *1975 Fotografuje především krajinu, což vyplývá a zároveň dopolňuje jeho zalíbení v cestování a dobrodružství. Ve své fotografické vášni se však pochopitelně nevyhýbá ani jiným žánrům. Narodil se na Slovensku a momentálně žije ve Skotsku (UK) http://www.davidgibala.com/

František Gibala *1975 Je dvojče Dávida Gibaly .Žije v Rokycanech. Věnuje se fotografování 6 let. Zejména digitálnímu , ale nakukuje aj do tajů klasické analogové fotografie. Fotí vlastně všechno, kde se může pohrát s kompozici, nebo světlem případně najít příběh. http://www.mravec.estranky.cz/

Helena Horáčková *1961 Žije v městečku Starém Plzenci nedaleko Plzně. Má ráda cestování, kolo a vysokohorskou turistiku, při kterýchžto činnostech může provozovat dalšího svého koníčka – fotografování. Fotky jí výrazněji nadchly asi před 4mi lety a od té doby se považuje za fotografa amatéra začátečníka. http://www.rfotoklub.estranky.cz/fotoalbum/helena-horackova/

Jiří Horčička *1971 Předseda fotoklubu. Fotografováním se zabývá zhruba od svých šestnácti let, ačkoliv již před tím „asistoval“ svému tatínkovi v komoře. Začínal fotografováním na fotoaparát Vilija, poté další sovětský fotoaparát a to Zenit s TTL měřením a pak již Praktica a Canon eos 5OO (analog). Větší formát KIEV 80 a Yashica (oba 6x6). Fotí převážně něco, co se moc nehýbe a od doby pořízení potomstva zachycení vývoje jedince(ů) v prostředí rodiny.

Jindřich Marek *1961 Fotografuje zhruba od puberty, začínal s měchovým fotoaparátem 6X9. Pokračoval kinofilmem a přemýšlel o polaroidu, u něj mu učarovala možnost okamžité kontroly výsledku. Hned jak se objevil první digitál který to umožňoval, začal na něj spořit. Vede dětský fotokroužek v Rokycanech .

Milan Pilař *1975 Dětství a dospívání prožil v Dobřanech, kde se také poprvé setkal s fotoaparátem a rovnou se zrcadlovkou Zenitem ET . Postupem času přešel na jedny z prvních digitálů. V roce 2008 si pořídil Nikon D60 a začal se více zajímat o taje fotografování. Následovali první pokusy s noční oblohou,ale hlavně fotografie volné krajiny. Poté byl už jen krůček k roku 2011 kdy získal fotoaparát Nikon D90 a začal se zajímat o činnost Rokycanského fotoklubu, do kterého posléze vstoupil

Jaroslav Slavík *1962 Je služebně nejstarší člen fotoklubu. Protože dříve digitální fotoaparáty nebyly a teď jsou zase tak strašně složité, že by je nikdy nepochopil a neovládl, fotí tvrdošíjně na svitkový film královského formátu 6x9 cm a v poslední době stále více na listový film formátu 13x18 cm. Ostatně soudí, že fotoaparát má měch. http://www.rfotoklub.estranky.cz/fotoalbum/jaroslav-slavik/

Martin Vraštil *1981 Fotografii se hlouběji zabývá zhruba 6 let. Velmi brzy přešel od cesty digitální výhradně k fotografii na film a příbuzné materiály. Poslední rok se snaží proniknout do tajů a možností velkoformátové fotografie. Tento příběh plný smutku a zklamání je jediný, kterého chce být ve fotografii součástí. http://www.rfotoklub.estranky.cz/fotoalbum/martin-vrastil/

První věc co mně napadla, když jsem zpozoroval hodinky a tričko oblíbeného nápoje, byly fotky Zikmunda a Hanzelky a komentáře k nim typu, "vymoženosti moderního světa". Ale od legendárních cest obou cestovatelů přece jenom uplynulo několik desítek let, tak proč mně to tak fascinuje? Vždyť už by přece mělo být normální, že hodinky mají lidé skoro ve všech koutech světa. Nebo ne?