Kdysi jsem četl takové pojednání o různých umělcích z počátku 19.st., jak se scházeli v různých hospůdkách a barech v debatních kroužcích. Tam si občas ten či onen postěžoval ostatním, jak ten či onen kritizuje jeho výtvory a že on sám třeba maluje jak mazal. Dnes třeba po sto letech jsou díla toho "mazala" na výsluní a díla toho tehdy "ůspešného" zapadla v prachu dějin. Když jsem přemýšlel, jestli publikovat mé fotky na tomto serveru, uvědomoval jsem si těch nepříznivých ohlasů. Tak to je. Tím vůbec nechci vůbec říct, že po sto letech se bude někdo rozplívat nad mými fotografiemi. Když bych nechtěl nepříznivé ohlasy, rozplíval bych se mými záběry v soukromí a kochal se tím, jak dobře fotím. Ufff!

Tak kde začít. Snowboardistu bych fotil rozhodně zepředu, né záda, kde je přes půl fotky odletující sníh, určitě by se dala vystihnout mnohem lepší a zajímavější situace. Dále k nastavení foťáku? Proč clona 22? Zbytečně moc, chybí kresba a ostrost. Evidentně světla bylo dost, protože i při této cloně a iso 200 vyšel relativně krátký čas. Tady se nabízejí dvě možnosti, buďto ho zmrazit v pohybu, tak stačí nastavit třeba iso 400 a clonu dejme tomu okolo 5, čas vám vyjde v tisícinách....a nebo se snažit experimentovat a rozmazat pozadí - panning. Další věc - sníh je hrozně do šeda - nastavit kompenzaci expozice do plusu, vyvážení bílé na "denní světlo"...