to mohla být i dobrá fotografie, ale něco ji chybí. Neřeknu co, sám to neví. Snad ten kousek fotografického štěstí, co povyšuje fotografický záznam na FOTOGRAFII.

Já vám nemám co vytknout( no - snad ten bílý uřvaný knoflík v LDR, ale to není nic fatálního). Ale taky to není fotografie, na kterou budu vzpomínat za půl ruku před spaním...

Možná, že by byla zajímavá série či cyklus z toho místa a s tou paní. V Sedmdesátých letech mnozí autoři fotili takto "zatuhlé" postavy ve svém prostředí a nebyly to špatné cykly...

..ale vrátím se jako kolovrátek na začátek tohoto textu a budu opět parafrázovat její název...to mohla být dobrá fotografie.

Asi jsi to vyjádřila líp. A synonymum to asi až tak zcela nebude... možná spíš doprovodné pocity pohledu na syrovou realitu (pokud člověk k těm svým iluzím lne příliš silně a je jich zbaven nedobrovolně).

No a radost a "naplnění" - tož tak to má být :o))

Přihodím jednu zenovou:

Žák se ptal Kegona:

"A jak se vrací osvobozený k iluzi?"

"Roztříštěné zrcadlo již neodráží, opadané květy již nelnou k větvi," odpověděl Kegon.