Inu, sdělit. Někdy není třeba sdělovat myšlenky. Mně se spousta obrazů líbí jen tak - tvary, barvy, aniž bych v nich nutně hledal nějakou myšlenku. Prostě někdy jen chci potěšit své oko. Tahle abstrakce se samozřejmě mohla jmenovat i všelijak jinak, já v ní ale viděl především jakýsi vzor na koberec - létající, nebo modlitební. A přesto si myslím, že ten název i tu myšlenku vyjadřuje, šokovat totiž lze samozřejmě i myšlenkami, třeba i prostými.

A to prolínání - kde končí hra a začíná touha něco sdělit - přesné jsou jen hranice států. A státy vznikají a zanikají...

Tohle je záležitost ryze individuálního vnímání a nějaká obecná shoda zde není možná. :-)))

vyfotil jsem to presne jak jsem chtel, s diagonalou jsem tady rozhodne pracovat nechtel, nebot by to v tyhle kompozici vubec nevypadalo dobre. Kdybych tam dal pruhled do kupe, tak by to byla uplne jina fotka a ja nechtel pruhled do kupe. a clevek na teto fotografii je, i kdyz ne uplne zretelny,sedi v kupe hned nalevo, jde lehce videt pres sklo...ale jak jsem rek, o tohle mi neslo, slo mi o ponurou atmosferu ulicky vlaku... a je mi srdecne jedno pravidlo tretin nebo prace s diagonalou, tady je cilem nalada fotografie, ne snaha o nejaky ucebnicovy poucky... jinak dik za nazor