Jasně, zcela chápu. Už jsem o tom ale hovořil dříve, tak snad jen takové aktualizované resumé.

K "rutinní" dokumentační aktivitě jsem se přiklonil z jednoho prostého důvodu. Ono je totiž důležité uvědomit si jednu věc a tou je fakt, že průmyslový věk končí a tato doba se v této podobě již nikdy nevrátí. A je to důsledek jak samotného uchopení a pochopení industriálu, tak stále rychleji rostoucí míra modernizace a "ekologizace". A tak se ptám - jak bude vypadat báňský a těžký průmysl za deset, dvacet let? A co je pro tento moment naléhavější výzva? Emotivně laděné snímky čehosi neurčitého a z celku vytrženého (tím je ale v žádném případě neodsuzuji!), nebo objektivní a seriózní dokumentace průmyslové architektury mizející a krajiny se měnící? No jednoznačně musím volit možnost druhou. A tak se vrhám do podrobné dokumentace toho, co dnes je a zítra nebude a jsem si plně vědom, že to není lepší nebo vyšší cesta fotografie. Vůbec ne - je to víc práce, než zábava. Víc než kdy jindy se také zaměřuji na člověka, svědka a oběti měnícího se průmyslového horizontu. A v tomto případě jsem přesvědčen, že k pochopení závažnosti situace ze strany veřejnosti je adekvátnější fotografie dokumentární, časosběrná, dokazující změnu. Opět - proto se snažím zacházet s objektem na fotografii jako s cílem, nikoli prostředkem; protože tak je spíš možné vykreslit ho v jeho opravdovosti. O to více, než abstrahované cosi ověnčené množstvím přidaných a podsunutých adjektiv, kde divák hodnotí zejména to, co na fotografii není.

Závěr jazykem PE - úspěch jednotlivých fotorafií v podobě pětek či záplavě komentářů není rozhodující. Proč? Protože se jedná o jednotliviny vytržené z celku. Pokud má tato dokumentační aktivita nějaký smysl, pak dojde naplnění až s odstupem let, viděna v celku a z nadhledu. Partikulární úspěch či neúspěch fotografií mě nezajímá, k ničemu jinému kromě dočasnému zvýraznění není.

No a tak to dopadá, když chci napsat něco stručně. :)

Co se týče techniky, na to musíš přijít sám, já nevím, co ten FX-55 umí a co ne, to musíš sám vyzkoušet. Já taky když fotím, tak vemu záběr mnohokrát v různých režimech a s různou kompozicí a pak vybírám to nejlepší, protože při různém nastavení a v z jiného režimu může výsledek vypadat hodně různě. Tady to chtělo asi za tohoto nevalného světla možná ze stativu a trochu delší čas, nevím. Ale hlavně - tady na tomto místě podle mě prostě především nebylo co fotit. Mě to místo nijak zajímavé nepřijde. A musíš si hlavně uvědomit, že fotoaparát není oko. To, co vidí oko takhle, vidí fotoaparát úplně jinak. A umět to co nejlépe zachytit, k tomu je právě třeba dokonale znát možnosti svého fotoaparátu a umět ho dobře ovládat a rozumět mu. :-)