Kevine... včera večer... jsem slavnostně vložila... černobílý Ilfordíček... do analogový kopírky! A přečetla jsem si dokonce i půlku návodu k obsluze :-))) Ale z plánováného focení výroby mýdla z karité ve vesnici Saponé nakonec sešlo, protože jsem měla dneska moc práce... snad to nějak doženu no... Víš co miluju na tomhle focení úplně nejvíc? Jakou mají ty děti radost, když si ty svoje fotky potom prohlížejí na displeji... už jen kvůli tomu je nemůžu fotit na film (nemluvě o množství pokažených obrázků, třeba tuhle holčičku jsem dala asi až na pošestý tak, jak jsem ji chtěla...) A občas mě dojme, když úplně stejně vřískají nad displejem i starý báby... absurdní svět, fakt...

velmi, velmi zajímavá reportáž a to nejen kvalitou fotografie... moc jsem zde poslední dobou nebrouzdal, tak jsem si celou sérii zrovna alespoň narychlo projížděl (budu se k ní muset vrátit později)... dnešní svět je bohužel moc tak nějak "narychlo", tak se málokdo dokáže zastavit nad problémem těch, kteří mají buď tento typ postižení, nebo jiný, to už je nakonec jedno... zastaví se bohužel, až když se to týká jich samotných, či jim osobám blízkých... ...a nakonec jsem i já jedním z těch, kteří si to ve spěchu nějak neuvědomovali, než se zastavili, ač se to netýká přímo mě, leč osoby mě nejbližší... no ale to už jsem odbočil někam jinam... tak zatím...