Díky moc všem, potěšili jste... S tím krajem mého srdce je to tak, že jsem vyrostla ve Špindlu (Špindlerově Mlýně)...a už jako malá holka jsem všem říkala (pěstujíce na balkoně v truhlíku mrkev...), že budu jednou bydlet na jižní Moravě. Taky jsem chtěla psa. A taky jsem stávala pod stromem, dívala se skrze větve na oblohu a chtěla to vyfotit... ne namalovat, ne natočit... vyfotit... Dneska bydlím ve Valticích, doma máme smečku, která je nejen pro naši radost a foťák je každodenním průvodcem... Řekla bych, že jsou touhy a přání, která do našich životů vloží Bůh...a když se pak naplní, tak nás naplní radost, vděčnost, údiv.... že jsme tam, kde máme být a děláme, co máme dělat... a že je nám moc dobře...

Tomáši, by jsi se podívat někdy po sezóně na Máchově jezeře? Žádní lidé, osiřelé stánky, potrhané poutače a...ticho...krásné až hlučné ticho... to není deprese...to je nádhera.

I bazén na téhle zahradě asi sloužil celé léto...jen ten úklid se jim nějak protáhl minimálně do toho silně oblačného dne s přeháňkami, kdy jsem se potuloval po Úštěku a snažil se najít to co dělá to městečko tím, čím je. Ještě jsem to nenašel, ale já se tam budu vracet..., tak jak to už dělám mnoho let. :)