Díky za podnětné téma k diskusi. :-)))

Ad první odstavec:

„Není třeba za každou fotografií a jejím názvem hledat jiné sdělení než tam je.“ Ano, autorka vyfotila výhybku. No a co tím chtěla říct? Vyfotila ji sice technicky i kompozičně dobře, ale dala-li této fotografii název Výhybka, pak z ní učinila fotografii informativní. Fotografii, která informuje o tom, že někde je nějaká výhybka. Místo toho, aby třeba názvem naznačila co tím chtěla sdělit. Tedy není zde žádný příběh, žádná pointa, myšlenka, nic, co bych nazval autorským sdělením. Jen dobře vyfocená výhybka. Zaplaťbámbu za to. Vzpomínám si v této souvislosti na špatně technicky i kompozičně vyfocenou fotku psa, kterou její autorka nazvala prostě „Pes“. Opravdu duchaplné. Nevím, jak kdo, ale já na PE pro fotografie informativního charakteru nechodím. Očekávám zde něco víc. Autorské sdělení, myšlenku, vtip, příběh, něco podobného.

Pokud jde o onoho Lva v zimě – ano, tady jde opravdu o název, vypůjčený z onoho filmu. Ta fotka je slabá. Pokud je řeč o nenápaditém názvu – prosím, zde možná (a jistě i jinde). Ovšem pokud by mi snad chtěl někdo vytýkat nenápaditost názvů obecně, tak by asi byl poněkud mimo a musel bych se mu leda vysmát. Jistě, ne vždy se mi daří. :-)

Onen trakař - nechápu, co nechápeš. Fotografie s názvem „Na počátku byl trakař“ má v komentáři uveden odkaz k této mé předtím vložené fotografice:

http://www.photoextract.com/cs/foto/143344.html

a potom je snad jasné o co jde. Pokud to není jasné tobě, prosím tedy po lopatě - mé sdělení: na počátku fotografiky nazvané „Variace na rustikální téma“ byl výcvak nazvaný „Na počátku byl trakař“. Ano, to je mé sdělení - chtěl jsem se pochlubit, jak jsem kreativní a co jsem dokázal stvořit z výcvaku. :-))))))))))

Dále: pokud jde o mnou používané názvy cizích děl – filmů, literárních děl, hudebních skladeb, používám je proto, že jsou to má fotografická ztvárnění těchto děl, mé ztvárnění toho, co z nich cítím, toho co z nich na mne působí, toho, jak je vidím já, mé ilustrace například k veršům mých oblíbených básníků, či mé ztvárnění filmového či literárního příběhu, vizuální ztvárnění nálady hudební skladby apod.

Nevidím tedy vůbec nic špatného na názvu Plechový bubínek. Podle tebe by asi bylo lepší nazvat tu fotku „Kus plechu“, ne? Já tam prostě vidím onen příběh, příběh, který na mne hluboce zapůsobil. Ta fotka nemůže mít jiný název. Kdybych snad používal jen vypůjčené názvy, asi by to bylo opravdu na pováženou. Jenže, jak sis jistě ráčil všimnout, mám názvy různé – své naprosto originální, své méně originální, své zcela obyčejné, parafráze názvů jiných, názvy použité z děl literárních, audiovizuálních, výtvarných i jiných, názvy nápadité více i méně, jakož i názvy nenápadité. V tom tady asi nejsem sám.

Pokud máš starost o copyright, tedy ochranu autorských děl, pak připojuji pár citací z autorského zákona, tedy zákona č. 121/2000 Sb:

§ 2 Autorské dílo

(3) Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené.

(4) Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla.

§ 31 Citace

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle, b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem, c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu; vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. (2) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále užije; ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.

Ad „Když chybí nápad pro fotografii, tak si ho normálně vypůjčím od někoho jiného.“ Mně nápad pro fotografii nechybí. To každý soudný člověk uzná, že mé fotografie alespoň jakés takés nápady mají. Chtěl jsi tedy asi říct spíše nápad pro název.

Quo Vadis – asi jsem to měl nazvat spíše Brána. Nebo Brána a schody. Případně: Brána schody, větve, zeď a sníh. :-))) Quo Vadis - to je asi, jako kdybych nazval fotku In vino veritas, nebo třeba Carpe diem. Na tom opravdu nevidím nic špatného. Pravda, originální to není (no, v podstatě ten název Sienkiewiczova románu taky moc ne), ale určitě je to lepší, než dávat názvy jako Sloup nebo Výhybka.

A jaké bych asi měl dát názvy svým fotkám, které jsou třeba na téma Žlutá ponorka? Kus žlutého zábradlí a černý led? Nebo žádný? Jsou fotky, které názvy opravdu nepotřebují, protože to, co sdělují má takovou sílu, že jej nepotřebují – těch je ovšem drtivá menšina. U spousty fotek je jejich název něčím, (u abstrakcí například obzvlášť) co sděluje autorovu myšlenku, neboť to, co fotka zobrazuje by mohl každý chápat jinak a autor naznačuje svůj úmysl, svou myšlenku, což samozřejmě diváku nebrání v tom, aby v obraze on sám neviděl něco jiného, než autor.

Já opravdu vnímám název jako důležitou věc. Většina děl má své názvy a já název považuji za důležitou součást díla. Všechno má mít své jméno (výjimky uznávám).

A to vypůjčování názvů. Je to zcela běžné. Tak například slavná hardrocková kapela Black Sabbath má název po jednom hororu, který kdysi viděli v kině. Kapela Led Zeppelin má např. skladbu Moby Dick, pojmenovanou po stejnojmenném románu Hermana Melvilla. Mohl bych uvést další a další kombinace názvů děl z různých oborů a jejich použití.

Ty si prostě pleteš pojmy s dojmy. Namaluji-li obraz s názvem Nanebevzetí Krista, neznamená to, že nikdo jiný už nemá právo takto nazvat ani svůj obraz, ani knihu ani žádné jiné umělecké dílo.

Opakuji - to, co mi vytýkáš, je: zpracování díla jiného autora tvůrčím způsobem, navíc ve zcela jiném oboru tvorby, nechci-li použít pojem umění, aby si o mně někdo něco nemyslel. Tedy mi upíráš právo být inspirován díly jiných autorů a právo na pokus o tvůrčí zpracování jejich díla.

Kdyby někdo napsal píseň s názvem „Píseň melancholického deště“ (má zde podle ohlasů nejúspěšnější fotografie), těžko bych ho mohl obvinit z porušení mých autorských práv k této fotografii. Leda bych mohl žádat, aby uvedl, čím se inspiroval. Kdyby emir chali napsal sbírku básní, které dá název „Podzim“, těžko se může zlobit, že někdo složí píseň nebo namaluje obraz se stejnojmenným názvem.

Doporučuji si přečíst zmiňovaný autorský zákon a hlavně obecně popřemýšlet zdravým selským rozumem.

:-)))

Ahoj, Ivano, dík za názor, i když a) mne nepotěšil b)s ním nesouhlasím (což je celkem přirozené :-) ) c)mezi námi děvčaty :-) s tím jsem se tady setkal i u „renomovaných“ autorů – jenže těm to prochází, dokonce i u moderátorů, a to někdy navíc i s obdivnými „výkřiky“ :-) Abych byl spravedlivý - k bodu c) – ne u všech - o to víc si těchto, skutečně objektivních, vážím a jejich komentáře jsou pro mne tak nějak přesvědčivější a pravdivější. Samozřejmě, že jsem se po Tvém (omlouvám se za tykání, ale tady mi to nepřipadá nezdvořilé) hodnocení podíval na Tvoje fotografie, abych porozuměl komentáři . Ne, že by se mi nelíbily – naopak, (i když upřímně – serie z tanečních ve mně trochu vzbudila rozpaky – a ty komentáře, to už snad ani není diskuze o fotkách , ale nostalgické vzpomínky na vlastní taneční :-) ), ale přiznám se, že bych se, za sebe, některé bál tady vystavit – jako „bezejmenný“, neboť bych se nepochybně dočkal minimálně hodnocení „výcvak nezaostřený“ atd. Určitě chápeš, co jsem tím chtěl říci – není stejný metr pro všechny a to se mi zdá unfair. Každopádně beru Tvůj názor a rozumím – prostě jsme každý na jiné vlně. To je přirozené, mě spíš vadí to, co jsem se snažil tady vyjádřit.