Jene, moc díky za písmenka. Byla bych raději, kdyby budila pocity jednoznačné, ale ono je to tak, že každý to máme jinak .... každopádně z mého pohledu, fotka je základ, text může doplňovat, vysvětlovat a také nemusí :)... vytvořit text mi přijde jednoduché, protože obraz je dostatečně "mluvný" ... mohl tam být úplně jiný - takovýhle třeba:

/Lapená v síti, Upředené ze vzpomínek. Tvých slov, a pohledů.

Hvězdičky štěstí, Má náruč diamantů. Co darovalś mi nad ránem, Poházené v toku času.

Dálnice tajných představ. Žebřík do nebes. Něžná duše vlkodlaka, co trhá mě na cáry - svým mlčením ...

Od Tebe ke mě. Ode mě k Tobě. Jdu za světlem, černí všedních dní./

Spousta slov a v obou textech je určující vždy jen jedna věta " pověz mé jméno" a "trhá mě na cáry - svým mlčením". Určitým způsobem na textu nezáleží, protože vždycky říká jen to co fotka a tahle je o stýskání.

Jak jsem to viděl v náhledu a při prvním otevření, tak jsem už seděl na zadku, smekal a myslel, že tohle bude za plnej kotel. Nádherný profil, nádherné barvy... ale.... stále kroutím hlavou, zkouším na to koukat z různých úhlů, ale jak jsou záda nádherně vykreslená, tak na tváři nic nevidím. Plocha. Tam by pár odstínů snad mělo být. A vzhledem k tomu, že něco podobného vidím na krku i rameni, tak mě jímá podezření, že je to ztlumený přepal a to tedy hodně veliký, anebo ti ujela ruka na nějakých šoupátkách. Rád budu vyveden z omylu, protože tohle je jinak nádherná fotka.