:-))) ja se rada fotim v cizich cernych ocickach, Pane Cozy, to je takova moje narcisticka uchylka... Ja bych to taky otevrela, kdybych mohla :-) me ty fotky nikdy proste nevyjdou na 100%, jak by se mi to libilo, vzdycky to nejak zachranuju.. tak napriklad tahle fotka... vznikla v naprosty vrave, kdyz jsme detem rozdavali plastovy flasky, sermovali s nima vsude kolem sebe a zoufale se mi cpali do objektivu... kluk se prakticky dotykal fotaku a vubec se divim, ze je ta fotka ostra... mezi nama byla jen byla ta flaska, jejiz odlesk ma pod bradou (kdyz se na to zamerite, Pane, tak uvidite, ze brada je takova divne svetla... no, tak to jsem musela seriznout, protoze to bylo smerem dolu to bylo jeste horsi... a nahore jsem to serizla presne o ty dva milimetry, aby to bylo stejne jako dole, mohla jsem tam ty dva milimetry nechat, to jo, mate pravdu, Cozy :-))) )

:-)))))) Děláme si z toho legraci, ale kápli jsme na zásadní věc. Ne ty koule jsou pobuřující, ale to pouze náš pohled na ně může být, nebo nemusí být pobuřující. A úplně stejně je to se skutečnou nahotou. Sama o sobě není pobuřující, to jen záleží na nás, jak (s jakým podtextem) se na na ni koukáme. A to je ještě otázka, proč by i erotický pohled jak na kamenné koule, tak i na lidskou nahotu, měl vlastně být pobuřující... ;-) Vždyť to erotično je neustále latentní, neustále v pohotovosti v každém z nás. Stačí jeden pohled na jinak nevinné kamenné koule... a ... Freude, Freude, ouha, ouha... :-))))))))