Říkám lidem: Až se tě zase někdo zeptá... jak se máš, tak mu řekni: "Mám se výborně." ...a věř tomu. Jedno přísloví říká:

"Nikdy není tak špatně, aby bylo ještě hůř."

Pokud nás život takto poznamenal, jak vidím na tvém snímku, neznamená to, že se stalo něco hrozného... i když to tak člověk cítí a prožívá.

Znám příběh a takhle stručněji zní:

"Starý Yoko má šikovného dospělého syna a ve stáji statného koně. Soused Momo mu to závidí a říká: "Ten Yoko má ale štěstí. Má tak šikovného syna a statného koně a já bojácného syna a starou herku ve stáji co líně táhne." O týden později si syn pana Yoko zlomí nohu. Pan Momo na to: "Ten pan Yoko má ale smůlu... jeho syn si zlomil nohu." O dva dny později kolem projíždějí vojáci a verbují mladé muže do války. Pan Momo ji musí vydat syna, ale pan Yoko svého má doma. Vojáci ho nechtějí, má totiž zlomenou nohu. Pan Momo: "Ten Yoko má ale štěstí !" Za týden pan Yoko ztratí koně. Momo: "Má to ale smůlu, pan Yoko." Za týden se kůň vrací a s ním další dva...

No jak to dopadlo s panem Momo a Yoko po zbytek života... to si každý domyslí sám :) Co z toho plyne? Ať se v životě stane cokoliv je to smůla, či štěstí - kdo ví :)

Toť vše co bych ke snímku napsal. Občas v nás fotografie vyvolávají vysoké emoce a evokují mnohé myšlenky.

Měj se.

Velmi fotograficky vděčná a hezká tvář. Fotografii by myslím kompozičně prospělo říznout zleva a zespoda a odstranit tak halenku, protože ta nemá žádnou obrazovou funkci. Říznout nahoře nad ušima a nechat jen čisté čelo - z vlasů je na obraze vidět málo (řezat v tomto místě je jen málokdy skladebně účinné) a účes tam ostatně nic nedotváří. Stručně řečeno maximálně donutit diváka soustředit pohled jen na to, co tuhle fotografii tvoří: oči a ústa (ta mezírka mezi zuby je naopak velmi důležitá, protože to děvče individualizuje a z líbivé podobenky může dotvářet skutečný portrét), koneckonců té dívce to nijak krásy neubírá; ruce jsou poskládány dobře, ale mají-li tvořit funkční prvek, měly by být (chce se říci: musejí být) ostré. Řetízek kolem krku k tomuto obrazu po mém soudu nepatří, osobně bych sundal i prstýnek. Je opravdu škoda, že si autor nevšiml ošklivé světelné deformace levého nosního křídla; ta vytváří nepěkný nádorovitý útvar.