No, já nic nemoh dělat ani s tím světlem. Členem Naší Velké Strany nejsem, abych uměl poručit větru, dešti (potažmo slunci), ani jsem nemoh čekat, zda se to nezlepší, páč jsem toliko procházel, veden povinností, ještě o kousek dál. A hlavně: Já nepořádám výpravy za oučelem focení, alébrž fotím, co potkám na svých cestách za výdělkem či odpočinkem, povětšinou nezkoumaje, jaké je světlo, jaké by mohlo být za hodinu, zda tenhle klacek na zemi neruší kompozici a tomu podobně. Připočteš li k tomu dírkovou komoru spotřební jakosti, podtrhneš a sečteš, vyjdou Ti jasně formulované moje možnosti, které jen nepatrně někdy ovlivňuji úpravami pomocí mé zpropadené bedny švábů a jejího programového vybavení. Ani do budoucna na tom nehodlám, ba, ani nemohu příliš mnoho měnit, s tím rozdílem, že si teď poněkud více všímám drobností, obklopujících zaznamenávanou skutečnost. Sakra, to jsem se rozkecal.

Dobré světlo, sousede!

a šťastnej novej rok :-)

A ještě jen pro pobavení paradox souvislostí - i tak to, prosím ber ;-): Ke této Tvé trojici oranžového kouzlení (a čtveřici i s Trabantem ;-)) jsem se dostal přímo od Tvého vyjádření pod fotografií té hodné paní, co nás zásobuje roztomilými fotkami ratlíků a keramiky. Tam mě napadlo, jestli mi něco neuniklo od Tebe neuniklo. Vida - uniklo. :-)