jsem včera byla zase na tom mikroskpu, tak jsem technika děsně zpovídala, tak už teď (skoro) všecko vim :-))) Přístroj vyšle fůru elektronů, spousta jich projde skrz atom (nejsou pohlcený, ale prostě si pokračujou ve svý cestě kamsi do dáli), ale některý se otočej kolem jádra a vyletí zpátku nahoru, kde je přístroj zase zachytí... A čím těžší je to jádro (víc protonů), tím víc elektronů to otočí a "vrátí" a tím obrázek světlejší. Dá se tím měřit i chemický složení minerálů. No a rozlišení... co jsem si tak všimla, tak největší zvětšení je 300 000 krát, takže tak nějak v řádu mikrometrů až stovek nanometrů.

Neomlouvej se, ptej se, zájem mě samozřejmě těší a aspoň mě to donutí klást našim technikům zvědavý otázky :-)

hmm, dík. Tím otočením kolem jádra se to vysvětluje. Myslel jsem si, že se elektron nemůže od jádra "odrazit". Zajímalo by mě, co se stane při interakci, ale počítám, že tam hraje roli Slabá síla, která ten letící elektron k tomu jádru jen tak nepustí. Asi by se to muselo švihnout v urychlovači. Pak počítám, že by to vytrhlo nějakej proton, vzniknul by novej prvek (o proton lehčí než původní látka) plus vodík. A nějaký to neutrino třeba. Jestli to bude technik vědět, moc rád se dozvim, jestli jsem hádal správně nebo ne. Díkec, ahoj.