Já bych řekl, že technicky i kompozičně v pohodě, ale chybí tomu šťáva. Třeba by stačil takový detail, jako že by mačkal té kytaře krk někde u těla. Ale ty ho máš zrovna chyceného při přehmatávání, což tady působí, když to přeženu, jak kdyby jen lehce ladil... :-) Rád sleduju koncertofky Blanky Novákové, ale vyjadřuju se k nim minimálně. A že jsou dost dobré. Podle ní jsem zjistil, že tohle je zatraceně těžká disciplína, aby to nebyl "jen pouhý" dokument z koncertu, ale mělo to tu "šťávu". Leckdy si u té koncertofky pomůžeš tím, že ukážeš známou odobnost (tedy je to zároveň i portrét), ale to ty sis tady ještě ztížil - vlastně ukazuješ jen odosobněného obecného hudebníka - o to více to té šťávy potřebuje. Ale je dobře že zkoušíš. Já taky v létě něco nacvakal, ale zatím jsem neměl čas a hlavně odvahu vůbec něco vybrat. ;-)

Jinak rada: Je důležité si hlídat čas. Hlavně u dlouhého skla. Když fotím na 200mm, tak málo kdy jdu pod 1/200mm... skoro nikdy. Světelné podmínky se na ulici dost rychle dokáží měnit, a tudíž je důležité si ujasnit priority nastavení. Když je mizerné světlo, jedu na manuál Clona F/2.8 a čas koriguji. Standardně držím kompenzaci expozice na -0,3, protože Nikon D80, jak jsem se i na fórech dočetl má tendenci přesvětlovat. Pro mě je důležitý rychlí čas. Zaručuje zmrazení scény a také rychlou reakci přístroje... v případě Nikonu D80 je to o třech snímkách za sekundu. Někdy je potřeba čas natáhnout, když potřebuješ vytvořit efekt dynamiky atd. Je toho spousty a to nepočítám studii lidské povahy, chování, komunikace, vytváření návnad atd.

ahoj :)