Už delší dobu jsem tady na tomto webu nebyl; opět jsem zavítal a vidím, že asi jen na čas. Člověku je líto, že ikdyž někdo rozumnější uvede do světa nový blog ( viz "eumeni") tak z původního entuziasmu a předsevzetí se díky některým, kteří jsou všichni stejní, brzy stane tentýž hon za nejlepším obodováním a úžasnou kritikou pro rádoby fotografy-filozofy, honící se technokraticky za ostře broušenými pixely následovanou jejich pomstychtivostí za mínusové body, jak píšeš. Tito "umělci" nikdy nenahlédli do žádné rukověti fotografa,nebo dokonce učebnice. Smysl snímků jim často zaniká, protože v rukou třímají lupy, se kterými honí digišum a "rozkostičkované" diagonály a přepaly a tato krátkozrakost jim nedovoluje nadhled, v němž se vznáší onen duch snímku. Ohánějí se rádoby zasvěcenými termíny a digimluvou, a bez editorů, kde dohánějí to, co zmršili při samotném snímání v terénu, by byli... Troufám si odhadnout, že 95% všech NÁS všech, co tady umísťujeme své výpotky bychom byli "nahraní" v kůži takového Pana Fotografa A.Adamse, vydávajícího se desítky km do terénu Skalistých hor, s 30kg výbavou dřevěného fotopřístroje, s možností pořízení jednoho, či dvou snímků na své skleněné desky. To už já s 36-ti snímky svého filmu, neřku-li vy,s tisícovkami volných MB, jsme proti němu učinění boháči. Ale s kvalitou a obsahem svých dílek jsme naopak úplní žebráci v porovnání s jeho dílem. A přitom stačí maličkost. Stačí přijímat kritiku, jak kladnou tak i zápornou a MÍT SNAHU SE NEUSTÁLE UČIT!!!! I úplný amatér a nevzdělanec na poli fotografie, když mi sdělí svůj pohled na můj snímek, který mi třeba připadá skvělý, dodržující všechna základní pravidla dobrého snímku, mi častokrát otevře úplně jiný, pro mne před tím, neviděný úhel pohledu a i já pak musím jít do sebe a vím, že se stále mám co učit. A věčným studentem asi zůstanu. Tak to cítím...

Buď zdráv, jelene!

Tu krevní skupinu vysvětlím snadno: Připadá mi podle některých Tvých snímků, že fotíš podobné cíle jako já, a podobně volíš pohledy. Já jsem začátečník, jak jsem byl již nastíníl, foťák mám obyčejnej, takže moje fotky podle toho vypadají, tudíž jakost provedení nesrovnávám. Jen ten náhled na věc.

Kompozici a podobné teoretičnosti nepodceňuji, jen mne nechávají naprosto klidným. Prostě když potkám něco, co mne zaujme, vyblejsknu to buď proto, abych měl dokument, nebo proto, abych to někomu ukázal, páč by ho to mohlo rovněž zajímat, popřípadě proto, že mi to připadá malebné. Nečuním si nároků na to, abych uměleckým pojetím snímku oslnil "odborníky", alébrž jen doufám, že to, co potěšilo mé oko, potěší stejný orgán ještě někoho jiného.

J. Č.