Veronika v úvode svojej stránky píše: "Fotka má vyvolat emoce... (pokud možno kladné) .-))) A podle toho hodnotím....." So mnou je to tiež tak. Píšem to čo cítim. Cenil by si si hodnotenie, pri svojej fotke, o ktorej určite vieš, že sa Ti nevydarila? A ako by si si potom cenil hodnotenie od toho istého hodnotiaceho, pri fotke ktorá sa ti extrémne podarila? Nie je problém dať veľa bodov. Fotografia je nejaké estetično a mal by ju obdivovať čo najširší okruh ľudí, nie iba jeden nepochopený génius. Vo fotografii sa nedá niečo neuznávať. Alebo to vo mne vyvolá niečo pozitívne, alebo nie. Tomu sa hovorí hodnotenie. Iné je, ak človek niečomu nerozumie a potom sa montuje do niečoho čo nechápe. Možno je to naozaj môj prípad a hodnoteniu takého niečoho by som sa mal vyhnúť. Ale ak je to názor viacerých, skade má potom vedieť ten autor že to naozaj nie je v poriadku? Ak Veronika chápe, že to bolo úprimné o to viac ju poteší, ak jej dám plný počet bodov pri fotke, ktorá vo mne vyvolá vyššie emocie. P.S. Pozeral som Tvoje fotky Andy. Sú naozaj dobré.

OMLUVA: NEVŠIML JSEM SI AUTORA ODPOVĚDI A PROTO JSEM SE DOMNÍVAL ŽE POKRAČUJI V KONVERZACI Z PANEM majo Gogola. Tímto chci říct, že ona slova, cituji " Pokud to byl záměr, tak pochybuji o vašém fotografickém vědění. Fotografickým záměrem může být neostrost (soft, nebo pohybová), může být i do určité míry podexpozise a další prvky jinak nevhodné. Ale sloučit těchto několik věcí v jedno a tvrdit že je to záměr, to je velicé odvážné. Doporučují si něco přečíst o fotografií. Mimochodem Koukál sem i na ostatní Vaše fotografie, a jsou přinejmenším stejně slabé..." patřila jemu.

Tak se tedy omlouvám panu Janu Mana.