cs
en
Fotogalerie PhotoExtract.com
Reklama
Podpořte PhotoExtract
Tady se dovíte, jak nás podpořit, a přitom vás to nemusí stát ani korunu!
Fotobazar »
Prohlédněte si seznam fotoklubů a fotografií publikovaných jejich členy.
Přidejte se »
Hledáme moderátory jednotlivých kategorií.
Digitální fotoaparáty »
Objektivy »
Vybrané fotoaparáty:
Nikon V1
Nikon 1 J2
Canon PowerShot G15
Nikon D7000
Nikon D3200
Nikon D600
Canon 6D
Canon 5D Mark III
Panasonic Lumix DMC GH2
Sony A33
Zajímavé weby »
Reklama
Top fotografie dne 8.6.2007
Jak jsou fotografie do topu vybírány? To zjistíte tady »Facebookové okno do PhotoExtractu
Dále jsou zobrazeny fotografie nebo články, které uživatelé nejvíce sdíleli na Facebooku.
Tři fotografie z rok starého topu
Dva nejdelší komentáře vložené 8.6.2007
Následují dva nejdelší komentáře vložené 8.6.2007. Pokud vás komentář zaujal,
přejděte na fotografii, ke které patří a tam najdete i souvislosti.
přejděte na fotografii, ke které patří a tam najdete i souvislosti.
U kontrastních fotek jako jsou oblohovky (světlé nebe kontra tmavá zem) se vždy musíte rozhodnout, co vlastně chcete fotit. Když se rozhodnete pro oblohu, měřte expozici z oblohy (ne ze slunka, ale z místa "na tři prsty" od slunka). Výsledkem bude fotka nebe, která dole bude mít černou konturu země.
Když se rozhodnete, že budete fotit zemi, měřte expozici z nějakého středně světlého místa na zemi. Výsledkem bude fotka země, která bude mít nahoře přesvětlené nebo dokonce vypálené nebe.
V každém případě přejděte z automatického režimu na manuální nebo na režim s preferencí clony a bodové měření expozice. Automatický režim totiž užívá maticové měření expozice, což má za následek zprůměrování světlé a tmavé části scény do nějaké střední hodnoty, při jejímž nastavení se nevyfotí pořádně ani obloha, ani zem.
Jak se nastavuje automatický/manuální/preferenční režim a maticové/bodové měření najdete v manuálu svého foťáku.
Existuje i způsob, jak vyfotit dobře oblohu i zemi současně, ale při něm je třeba nejdříve snížit kontrast mezi oblohou a zemí. To se však neobejde bez přechodových filtrů. Pár článků o nich a o jejich použití najdete např. na serveru Fotografovani.cz.
Když se rozhodnete, že budete fotit zemi, měřte expozici z nějakého středně světlého místa na zemi. Výsledkem bude fotka země, která bude mít nahoře přesvětlené nebo dokonce vypálené nebe.
V každém případě přejděte z automatického režimu na manuální nebo na režim s preferencí clony a bodové měření expozice. Automatický režim totiž užívá maticové měření expozice, což má za následek zprůměrování světlé a tmavé části scény do nějaké střední hodnoty, při jejímž nastavení se nevyfotí pořádně ani obloha, ani zem.
Jak se nastavuje automatický/manuální/preferenční režim a maticové/bodové měření najdete v manuálu svého foťáku.
Existuje i způsob, jak vyfotit dobře oblohu i zemi současně, ale při něm je třeba nejdříve snížit kontrast mezi oblohou a zemí. To se však neobejde bez přechodových filtrů. Pár článků o nich a o jejich použití najdete např. na serveru Fotografovani.cz.
K:Až budete příště fotit podobnou scénu, zkuste to fotit teleobjektivem. Na tohle padesátka nestačí. Proč?
Střední plán, tj. protilehlý břeh máte moc daleko, tvoří ho jen několik barevných skvrn, detaily nejsou vidět. Teleobjektiv současně zkrátí vzdálenost mezi keřem ve předu a protilehlým břehem, takže se zmenší plocha vodní hladiny, která na fotce tvoří nejfádnější část.
Další připomínky ke kompozici: Keř má jako hlavní objekt předního plánu svoji úlohu. Má připoutat pozornost diváka, jehož pohled se pak po lince (její úlohu by této fotce mohla převzít břehová čára) přesune k objektům středního a zadního plánu. Skutečnosti, že je keř uprostřed, že na něj linka břehu nenavazuje a že i břehová čára nevychází od spodního okraje, ale až z poloviny fotky toto očekávání nenaplňují.
Moje rada: jestli tuto scénu budete fotit ještě jednou, foťte teleobjektivem, přesuňte se více doprava, aby vám břehová čára vycházela plus minus z PDR a tam si také najděte jiný objekt předního plánu, který bude s břehovou linkou spolupracovat.
Střední plán, tj. protilehlý břeh máte moc daleko, tvoří ho jen několik barevných skvrn, detaily nejsou vidět. Teleobjektiv současně zkrátí vzdálenost mezi keřem ve předu a protilehlým břehem, takže se zmenší plocha vodní hladiny, která na fotce tvoří nejfádnější část.
Další připomínky ke kompozici: Keř má jako hlavní objekt předního plánu svoji úlohu. Má připoutat pozornost diváka, jehož pohled se pak po lince (její úlohu by této fotce mohla převzít břehová čára) přesune k objektům středního a zadního plánu. Skutečnosti, že je keř uprostřed, že na něj linka břehu nenavazuje a že i břehová čára nevychází od spodního okraje, ale až z poloviny fotky toto očekávání nenaplňují.
Moje rada: jestli tuto scénu budete fotit ještě jednou, foťte teleobjektivem, přesuňte se více doprava, aby vám břehová čára vycházela plus minus z PDR a tam si také najděte jiný objekt předního plánu, který bude s břehovou linkou spolupracovat.











