Momentka syna a jeho táty. Podle mě vystihující důvěru a lásku těch dvou.Zřejmý kontrast něžného malého,něžného "andílka" v modré bundičce a upracované zjizvené ruce a typicky mužském oblečení (pro mě uniforma znamená zodpovědnost a mužskost,taky důvěra a ochrana,můj otec byl voják,možná to vysvětluje můj postoj k tomuto ) Nevíme co se těm dvoum honilo v hlavě,ale to pouto,které mezi nima je,lze snad z fotky cítit. Máme všichni zodpovědnost za sebe,ale i za své děti,které přivedeme na svět.Máme i zodpovědnost za lidi,kterým jsme nabídli lásku a svůj domov. Je hazardérství si pohrávat s city druhých .... vše se vrací,dobré i zlé a člověk může zůstat na světě sám. Buďme k sobě i k druhým upřímní,zasloužíme si to my i ONI. Nikdy není pozdě,dostáváme nové šance,třeba jiné,než by jsme chtěli.Buďme za ně vděčni a naučme se je přijmout a využit.