Výběr fotografií z kategorie Obloha - 04/2008

A začínám jedním skrytě-otevřeným apelem na současnou energetickou politiku státu, kde není prostor a čas na poetiku baráčků na periferii, na dřevěné sloupy vedení, které rozsvítilo ves a dalo zapomenout na petrolejky… V současnosti je to „business first“, a tak klid a zamyšlení nad uspěchanou dobou musíme hledat každý na tom svém břehu před vodou ;-)…

Klasická fotografie využívající pro vyjádření perspektivy „kácení“ linií. Nosný motiv neobvyklého větvení stromu zde našel výborné uplatnění a kompozice tím hodně získala. Světlo a obloha taktéž přispěly k opravdu podařenému snímku.

Fajn obrázek z naší – české krajiny. Jak světlem, tak dobře pojatou kompozicí, kde se vcelku hezky podařilo zařadit všechny se nabízející prvky – skálu, vodní plochu, zajímavé nebe a hlavně i vegetaci na popředí. A tak díky za pěkný výhled. Autor tak možná ještě doplní, kde bylo konkrétně foceno :)…

Decentní záležitost, která myslím potěší oko nejednoho diváka. Ta chytře zvolená kompozice zvedajících se rostlin je to, co ze snímku dělá nadčasovou věc. A „správné“ nebe je zde jako naprosto nedílný katalyzátor pocitů… Dobrá práce!

U téhle fotky z Petrova „rajónu“ – jak on sám s oblibou říká – se mu podařilo naplnit takřka učebnicovou kompozici, kde je vše na svém místě. Včetně přející oblohy. A tak snad opakovaná zmínečka, že kdyby fotografováno za trošku výraznějšího světla, tak by to myslím ještě pocitově „vyrostlo“ :).

A teď snímek, který hodně potěšil. Roman zde pohotově reagoval na cirrokumulovou oblačnost takto seskupenou nad krajinou a i s pomocí drobného vlivu ultraširokého objektivu získal tuto zajímavou kompozici. Motiv ohrady pěkně uvádí diváka do scény, navíc vše krásně míří do oblasti vyšších jasů, a tak fotka má svůj začátek i konec… Tak by to v krajinařině mělo být :)…

… ne, zde snad není potřeba nic psát :). Darka to vyjádřila světlem a kompozicí. Respekt!

Jednoduchá, a o to účinnější kompozice (vč. barevného pojetí) – co víc si přát. Zvlášť, když autor musí bojovat s dnešním stavem věcí – kdy máloco fotogenického stojí jen tak k dispozici. A tak za elegantní řešení tohoto snímku zaslouží velkou pochvalu. Aspoň v mých očích :)…

Ano, „kapličkový mág“ opět zasahuje :-)). Výborně pojatý prostor, kde autor vše neomylně posadil tam, kde to má být. A oblačnost mu k tomu hrála do not. Jen možná krapítek k diskuzi je ta lehčí, třetinková podexpozice dole, kde expo-kompromis na světla trošku ubírá na výrazu. Ale to je jen drobnost a významně to nesnižuje celkový dojem z fotografie.

Teď trošku zvážníme, neb tento snímek k tomu vybízí. Autorovi se myslím povedlo naprosto přesně vyjádřit pocity tolik nám známé. Tedy nám, kteří jsme v jakkémkoliv smyslu slova toužili po svobodě… A nemuselo se to zdaleka týkat jen těch dříve narozených a jejich touze po svobodě pohybu, slova a života vůbec… Však i dnešní doba přinesla řadu plotů, a každý z nás si nějaký ten menší či větší stále nosíme sebou. Život už je takový…

Ano, opravdu zajímavý úkaz a Pavel se dobře zhostil i nejednoduché expozice. Tímto bych ho chtěl pochválit za jeho neúnavné lezení po kopcích a fajn záběry, které našincům z nížin dokazují, že Čechy a Morava nejsou žádné Holandsko ;-).… Samozřejmě nic proti Nizozemí – jsou tam prima lidi i krajina – jen těch kopečků a lesů je tam pomálu :).

Jako dvanáctou – skorozávěrečnou fotografii jsem si neodpustil tuhle pěknou „marsovku“, kde svítání dokázalo zahrát na svou oblíbenou rudou notu :). Mars mám moc rád – prakticky od doby konce 70let a x-násobného přečtení Pacnerovy knihy Cesta na Mars a taktéž jeho popularizací Carlem Saganem… a tak se těším, až zase někdo připomene svým snímkem tohoto nebeského bratra naší Země :).

Závěrem jsem zvolil na bonusovou pozici tento na první pohled oblohy se až tak netýkající obrázek. Působí zde ale skrytá touha po jaru, po jeho světle a naději na další sny, které tak potřebujeme k životu…