Srpen 2009 - Výběr z kategorie INDUSTRIÁL

Těžko něco napsat k Viktorovým fotografiím a přitom se neopakovat. Je to již jakási tradice, že jeho fotky jsou vždy technicky kvalitní, kompozičně promyšlené a vždy přinášejí jeden zajímavý záběr ze světa hutí a šachet za druhým. Právě za to však patří Viktorovi dík. Já bych tu jeho „posedlost“ továrnami asi tak dlouho nevydržel.

Měsíc v úplňku… to jistě většinu z nás napadlo při prvním pohledu na tuto fotografii. Už po rozkliknutí však zjišťujeme, že onu iluzi měsíce tvoří lampa a industriální zákoutí. Pokud takovou iluzi umí fotograf divákovi připravit, pak není co řešit. Jedná se prostě o fotografii zajímavou, promyšlenou a nevšední. Děkujeme, Darko :-)

Tahle fotografie není zas tak ryze industriální, i když lze poměrně dlouho diskutovat o tom, co je a co není industriální fotkou. Zde mě zaujala zejména technická kvalita, na které se podílí jak um Lubomírův, tak kvalitní fototechnika, o které si mnozí z nás mohou pouze nechat zdát. Tím však vůběc nechci říci, že vykonala práci za Lubomíra. Spíše si zde se svým nástrojem vzájemně padli do oka a dílo se podařilo. Záběr sice všední, jistě ale povedený.

Jak jsem již napsal v komentáři k fotce samotné… Dolní oblast zde byla publikována snad tisíckrát. Eliška však opět dokázala umem sobě vlastním fotku ozvláštnit a tím oku divákovu zpříjemnit do té míry, že nemá pocit „… aha, to jsem tady viděl již x-krát“… Děkujeme, Eliško :-)

Ano, mám za sebou dlouhé období HDR mánie, která mne strhla, oslovila, dala mnoho nových zkušeností, mnoho „úspěchů“ a následně mne zase pozvolnu opustila. Musím se ale přiznat, že do dneška, když uvidím kvalitni HDR, vzpomenu na „své“ období a kochám se. A věřte, že za tu dobu již poznám, kdy bylo HDR použito kvalitně, s mírou, s dobrým nastavením, na příhodném záběru atd. a kdy naopak fotka prosvištěla photomatixem a zanechala za sebou spoušť. Tady myslím bylo HDR úpravy naordinováno tak akorát a i přes drobné chybičky mne záběr oslovil a zařazuji jej zde.

Tajemné, krásně ponuře osvětlené, technicky dobře zvládnuté a hlavně atmosférou dýchající industriální zakoutí Jirky Řeháka bylo jasnou volbou. Prostě mne oslovilo :-) !

Nebyl by to snad ani industriální TOP, kdyby v něm scházel Palo Zubek. Byť tohoto človíčka zatím neznám bohužel osobně, mohu říct, že jsem přesvědčen o jeho talentu, zarputilosti a odhodlání věnovat všechen svůj fotografický um jediné „dámě“, a sice Třineckým železárnám. Pavel zde prezentuje jen zlomek svých fotografií a já osobně se domnívám, že i kdyby nyní přestal fotit, bude mít ještě na několik let „v šuplíku“ dostatek kvalitních záběrů, které nás osloví a dají nám nahlédnout do onoho tajemného světa hutí a továren.