Naprosto jedinečná fotka, která se dá sledovat hodně dlouho a přitom stačilo tak málo, vyjít jen ven na zahradu.

Autorův skvělý pohled na obyčejné věci, ze kterých dokáže vytáhnout maximum. U této fotografie si myslím, že se to povedlo víc než skvěle. Mě osobně láká nadzvednout víko popelnice a podívat se dovnitř.

Skvělý pohled někam dolů, kolik takových fotografií se povede. Ač se mi tento snímek zdá hodně povedený, málo uživatelů se zde zastavilo.

Tak tento snímek mě dokázal vtáhnout a měl jsem pocit, že stojím v dané místnosti a rozhlížím se kolem sebe. To světlo, které z fotografie čiší, se prostě nedá přehlédnout.

Podobnou fotografií se pokusím vás pozvat na můj web v úplném závěru tohoto článku. Je vidět, že ač chodíme po různých sklepech či půdách, nacházíme podobná zátiší, která stojí za to ztvárnit.

Jak už sám název napovídá, fotka je takovou lehkou iluzí, zda se můžete posadit či nikoliv, chvíli se zdá, že křesla tam opravdu jsou, ale hned druhým pohledem se to mění.

Nádherná výtvarná záležitost, kterou bych málem přehlédl. Zaujalo mě zpracování fotografie a také to, že fotka nechává prostor pro představivost.

Fotka, která má svůj šmrnc a vtip, ale našel jsem jedno malé klopýtnutí, o kterém už autor určitě ví.

Fotografie, která by si určitě zasloužila jiné zpracování, kompozici neposadit tolik na střed a počkat si na lepší světlo. Vybídnu tedy autora k přemýšlení a třeba příště to bude ono. Kdo ví.