Výběr fotografií z kategorie Cestování - 18. a 19. týden 2009

Vesnice kontra moderní doba. Každodenní realita je zde zachycena v surové podobě a připomíná věčný boj moderní civilizace s tradicí. Je dobré si stále připomínat, že cestování není jen o architektuře a krajině, ale také o lidech a jejich pocitech. Tento povedený snímek budiž toho zdárným příkladem.

Krásně zachycené. Diagonála útesu, která jemně vede oko k horizontu a perfektní expozice spolu s precizním doostřením, dělá z toho snímku doslova lahůdku pro milovníky této lokace.

Darka prostě zklamat neumí… Jemně podané barvy, ukázková kompozice podpořená liniemi brázd. Tento snímek je opravdovým balzámem pro oči i těch nejnáročnějších kritiků.

Vidíte? Vidíte tu jednoduchost a tu skvělou práci s hloubkou ostrosti? Vidíte tu jednoduchou kompozici podtrženou právě prací s clonou? Vidíte to precizní a jemné zpracování? Vidíte? Vidíte. A tohle všechno dohromady dělá tuto Fotografii výjimečnou.

Opět výborná práce tohoto autora, ve které nám nabízí ty nejbližší pohledy do tváří a duší lidí, které při svých cestách potkává. To vše se snoubí s výbornou kompozicí i technikou a silnými emocemi.

Emílie nám svým cyklem podává jemnou formou svědectví o tom, jak je na Ukrajině, dnes, v 21. století a 18 let po získání samostatnosti. Budoucnost a velký otazník, to mi v mysli vytane vždy, když otevírám další fotografii z této povedené série. Vřele doporučuji zhlédnout všechny snímky z tohoto souboru, které jsou příkladem toho, jak je také možno pojmout fotografii v kategorii Cestování.

Eva, jak často sama o sobě píše, kašle na techniku… Nejen tato její lehká a silně emotivní fotka dokazuje, že obsah fotografie je minimálně stejně důležitý. Kompozičně velmi promyšlená fotka.

Pěkně zachycená atmosféra, kterou podporuje rozptýlené světlo a kompozice kořeněná diagonálou křížové cesty a stromořadím. Celý snímek je pak pěkně oživen postavou. Některé detaily, ve kterých dominují jasy, zde lehce ruší, ale fotografii to z nálady nijak zásadně neubírá.

Technicky celkem vydařená fotografie, kde oblaka působí přirozeně a barvy jsou také předvedeny ve své „natur“ podobě. Snímek má ovšem nedostatek v kompozici. Již název navádí, že změnou perspektivy, kde by spodní části dominoval narcis, by sice fotografii nepovýšil do řad uměleckých, ale jistě by záběr oživil. Čistokrevně středová kompozice v tomto případě také vhodná není.

Fotografie zjevně pořízená daleko od našich domovů, pomocí které nás Lubomír chtěl oslovit atmosférou zvláštního zátiší. Místo nabízelo mnoho zajímavých detailů, které ale zachycené v tomto celku velmi dobře nepůsobí. Fragmenty, stíny, výřezy. To vše divákovo oko potěší daleko více a i tato volba má tu možnost přenést z místa náladu.

Nevhodné, tvrdé světlo, špatná kompozice, absence alespoň náznaku obačnosti, která by pomohla rozbít monolitickou modrou. V případě, že autor trvá na focení v těchto podmínkách, je lepší oblohu ze snímku „odstranit“ nižším pohledem, který by také vyřešil nevhodně umístěný horizont.

Této fotografii také vévodí nevhodně zvolená „kompozice“, se zapadajícím sluncem upostřed, které už samo o sobě na mnohé působí kýčovitě a padající vertikály, ve kterých vyniká hlavně lampa v popředí, která vede oko dál. Vhodné je se při pořizování snímků s touto náladou soutředit například na detaily. Tady je zajímavý muž v klobouku, míjící se s další osobou, okraj zábradlí, nebo kombinace obojího.

Norsko. Země snů mnohých fotografů, mě nevyjímaje. Náročnost tohoto snímku spočívala ve zvládnutí jasů v horní polovině a vykreslení detailů v tmavé spodní části. Přechodový filtr by pomohl ztlumit jasy a jemnými korekcemi při expozici by získala na čitelnosti spodní část.